->cs

> Úvodní strana / Program

DIVADLO V DLOUHÉ

DOPISY OLZE (Václav Havel)

SKUTR

Ze slavných Havlových dopisů z vězení vytvořil dramaturgicko-režijní tandem SKUTR divadelně-pohybovo-hudební tvar o vnitřním světě člověka uprostřed životní zkoušky. Citlivá, obrazivá inscenace je zatím asi největším úspěchem čerstvých členů uměleckého vedení Divadla v Dlouhé.

SCÉNÁŘ A REŽIE SKUTR
SCÉNOGRAFIE Jakub Kopecký
KOSTÝMY Simona Rybáková
HUDBA Petr Kaláb

OBSAZENÍ
Eva Hacurová, Marie Poulová, Klára Sedláčková – Oltová, Marie Turková, Magdalena Zimová, Martin Matejka, Pavel Neškudla, Jan Vondráček, Tomáš Turek

Premiéra 17. listopadu 2018.

DOPISY OLZE První scénické uvedení dopisů Václava Havla z vězení z let 1979 – 1983 jako připomenutí člověka, který vstoupil nejen do světových dějin, ale i do našich životů a srdcí. Divadelně – pohybovo – hudební tvar asociativního rozvíjení textu dopisů o vnitřním světě člověka uprostřed životní zkoušky v malém prostoru vězení s neustálou přítomností dalších spoluvězňů a reflexe našeho vztahu k fenoménu Václava Havla navazuje na tradici některých poetických projektů Divadla v Dlouhé.

Dopisy Olze jsou výpovědí nejenom o složité povaze svého pisatele, ale především o marasmu, do kterého byl uvržen a v němž zoufale hledal body, kterých se mohl zachytit, aby se stručně řečeno nezbláznil. Psaní byla forma obrany před prostředím, v němž se ocitl, duševní očista. Jeho dopisy vypovídají o člověku mravní síly, který ale stále o sobě pochyboval a cítil velkou osobní odpovědnost, což se ještě vyhrotilo v nedobrovolné klauzuře. SKUTRu se kupodivu tento moment podařilo vystihnout a v přízračných konturách naznačit obraz bezvýchodnosti, i když hlavní linie se vine jinudy. Tu totiž spíš tvoří scénky, které hravě a obrazivě, ale občas i trochu banálně zdivadelňují vybrané pasáže dopisů. A více je těch humorných, jemně ironizujících, které Havla ukazují jako vyznavače řádu a udělovatele někdy legračních, někdy i dojemných rozkazů své ženě, a to od popisu, jak má zavřít vodu na Hrádečku, až po doporučení, aby se hezky strojila.
– Jana Machalická, Lidové noviny

Jako vizuální a akustický klíč posloužila SKUTRům metafora basy. Na samém začátku, odehrávajícím se před oponou, zavře Eva Hacurová filosofujícího Tomáše Turka do futrálu od basy (herec v monologu s roztomilou vytrvalostí pokračuje). Toto gesto naznačí situaci, v níž se Havel nachází, i dětsky rozvernou náladu, ve které se ponese celá inscenace. Na basy a basové kytary herci představení také hudebně doprovázejí. Jednoznačně nejsilnější doménou inscenace je však zpěv Evy Hacurové, která se ze zbytku obsazení vyděluje, především ve chvílích, kdy ostatní vytvoří dvojice. Její sametový alt a procítěné podání anglických písní zní stejně lahodně jako Havlův jazyk, intelektuálský a pedantsky spisovný, ale stejně tak plný něžného citu, úzkosti a nejistoty.
– Kateřina Kykalová, Divadelní noviny

SKUTR tvoří režiséři Martin Kukucˇka (*1979 ve slovenském Martině) a Lukáš Trpišovský (*1979 v Praze). Společně zacˇali pracovat při studiích na DAMU u profesora Josefa Krofty a profesora Miloslava Klímy. Už jejich absolventské inscenace vzbudily zájem kritiky a ohlasy u diváků. Proto je po ukončení studia na DAMU přizval ředitel Divadla Archa Ondřej Hrab ke spolupráci a nabídl jim tvůrčí rezidenci. Inscenace SKUTRu se představily na mnoha prestižních festivalech v Evropě a Asii. Naprˇ. na festivalu Fringe ve skotském Edinburku absolvovala jejich inscenace Plačky 22 repríz a byla nominována na Total Theatre Award. Autorské inscenace SKUTRu kombinují tanec, pohyb, akrobacii, loutky, projekce, lightdesign, text a zvuk a daly by se jedním slovem označit za multižánrové či cross-over. Kromě volné autorské tvorby (mj. Nickname, Malá smrt, La Putyka, Svěcení jara, Bouře, Walls and Handbags, Orfeus) se Martin Kukucˇka a Lukáš Trpišovský také věnují režii opery, tanečních inscenací, činohry, cirkusu a dalších divadelních žánrů na předních českých scénách (Národní divadlo v Praze, Brně i Ostravě, Klicperovo divadlo, Divadlo Na zábradlí, Divadlo Petra Bezruče, HaDivadlo, Jihočeské divadlo, Otáčivé hlediště Český Krumlov, Letní shakespearovské slavnosti) a v zahraničí (Polsko, Srbsko, Slovensko, Německo). Martin Kukucˇka a Lukáš Trpišovský jsou odbornými asistenty na DAMU v Praze pro obory režie, dramaturgie a herectví. Za svou tvorbu získali mnoho cen, z nichž jsou nejvýznamnější Grand Prix na Mezinárodním festivalu studentského divadla FIST v Bělehradě 2007 a Cena diváku° tamtéž 2007 a 2008, Cena Divadelních novin 2015 za nejlepší taneční inscenaci roku (Walls and Handbags), Cena Evalda Schorma a Cena Josefa Hlávky. V anketě divadelních kritiků (Ceny Alfréda Radoka) byli třikrát po sobě nominováni na talent roku a v roce 2010 za inscenaci La Putyka na inscenaci roku. V roce 2015 byli nominováni na Cenu Divadelních novin ve 4 kategoriích – činohra, alternativní divadlo, hudební divadlo, taneční divadlo. V roce 2016 pak v kategorii činohra a hudební divadlo.

DIVADLO V DLOUHÉ je repertoárové divadlo se stálým hereckým souborem. Vzniklo v roce 1996 a jeho zřizovatelem je hl. m. Praha. V čele divadla stojí ředitelka Daniela Šálková a umělecké vedení – režisérka Hana Burešová, dramaturg Štěpán Otčenášek a duo SKUTR. Zakládajícím členem byl také režisér Jan Borna, který zemřel v lednu 2017. Základním rysem repertoáru této scény je žánrová pestrost. V inscenacích je hojně využíván muzikantský, pěvecký a pohybový potenciál členů souboru. Divadlo se tak vymezilo jako scéna, která překračuje standardní profil činohry směrem k alternativnímu, hudebnímu, loutkovému či kabaretnímu žánru. Inscenace bývají na repertoáru této oblíbené pražské scény často několik let.

NEWSLETTER

Chcete být pravidelně informováni o dění na festivalu Divadlo?

Přihlašte se k odběru našeho zpravodaje

© Festival Divadlo 2019
Facebook
RSS