->cs

> Úvodní strana / Program

NÁRODNÍ DIVADLO – OPERA

STERNENHOCH (Ivan Acher)

Michal Dočekal

Acherova operní adaptace Klímova groteskního romaneta Utrpení knížete Sternenhocha, fiktivního deníku plného vražd a snů o nich, tlachání i vysokého filozofování pětiúhelníku hlavních postav, využívá v nových souvislostech zvukových možností elektronické kompozice, které přinášejí kombinace samplingu, čisté elektroniky a reálných nástrojů. Inscenace v režii Michala Dočekala se stala doslova operním hitem současnosti, o čemž svědčí neutuchající zájem o ni ze strany diváků i kritiky. V anketě Divadelních novin získala titul Inscenace roku 2018 a byla nominovaná na Cenu divadelní kritiky.

LIBRETO Ivan Acher
HUDEBNÍ NASTUDOVÁNÍ Petr Kofroň
REŽIE Michal Dočekal
SCÉNOGRAFIE Marek Cpin
KOSTÝMY Eva Jiřikovská
CHOREOGRAFIE Lenka Vagnerová
LIGHTING DESIGN Ondřej Kyncl
DRAMATURGIE Beno Blachut
SOUND DESIGN Eva Hamouzová

DIRIGENT Petr Kofroň
HOUSLE, VIOLA Tereza Marečková
KONTRAFAGOT Lukáš Svoboda
CITERA Michal Müller

OBSAZENÍ
STERNENHOCH Sergej Kostov
HELGA Vanda Šípová
OTEC HELGY Luděk Vele
KUHMIST Tereza Marečková
POETA – MILENEC Jiří Hájek
TANEČNÍCI Fanny Barrouquere, Monika Částková, Karolína Gilová, Klára Jelínková, Andrea Opavská, Michal Heriban, Jan Kodet

Zpívá se v esperantu. České a anglické titulky.

Premiéra 7. dubna 2018.

STERNENHOCH Klímovo groteskní romaneto Utrpení knížete Sternenhocha zasahuje svou žhavou slinou jako neusínající magmatický krb už pátou generaci hledačů sil podzemních i kosmických. Zasahuje, inspiruje, spaluje i zažíná. Unikátní kombinace nízkého a vysokého, groteskní i hororové atmosféry, filozofie nejvyšších sfér a přisprostlosti všednodenní je dostatečně živnou půdou pro autora hudby, který žánrově rád morfuje, temnotu střídá s groteskností a cítí velikou spřízněnost s autorem předlohy v nakládání se svěřeným pozemským časem. Expresionistický charakter díla Ladislava Klímy a celé téma fiktivního deníku plného vražd a snů o nich, tlachání i vysokého filozofování pětiúhelníku hlavních postav přímo vybízí k využití školených hlasů v nových souvislostech zvukových možností elektronické kompozice. Kompozice, která přes experimentální přístup svým charakterem neopouští úplně pole historické hudby, ale využívá ho v nových zvukových možnostech, které přinášejí kombinace samplingu, čisté elektroniky a reálných nástrojů. Inscenace Acherova Sternenhocha v režii Michala Dočekala se stala doslova operním hitem současnosti, o čemž svědčí neutuchající zájem o ni ze strany diváků, kritiky či festivalů. V anketě Divadelních novin získala titul Inscenace roku 2018.

Opera je výsostně stylizované umění, jež za svou více než čtyřsetletou existenci už zvládlo leccos. A tak si poradilo i se Sternenhochem, s jeho expresivní obscénností i výlučnou filozofií. Klíma si ovšem musel počkat na skladatele Ivana Achera, který mu skvěle rozumí a je s to přenést jeho ducha do velkooperní tragigrotesky, přitom velmi úsporným způsobem. Jeho hudební jazyk vychází z opery, umí napsat dokonalou kantilénu, nebojí se patosu ani extáze, zároveň jeho hudba svou prostotou připomíná glassovský minimalismus, nad nímž se klene křišťálová melodie. A do toho vnímáme názvuky etna, jazzu, líbivé filmové hudby i kabaretu.
– Radmila Hrdinová, Právo

Určujícími prvky jsou tu rytmus, tempo a zvuk. Asi osmdesátiminutové představení plyne v deseti kontrastních scénách se zřetelně provázaným prologem a velkým finále. Střídání taktů netrčí okázale ven, nýbrž vytváří pocit neustálého vnitřního pulzu. Zběsilá rychlost satanské mazurky ve druhé scéně a víru Sternenhochových halucinací v předposledním obrazu posiluje dojem uzavřeného, symetrického celku. Střední části opery – svatba, dítě a setkání Helgy s milencem – proti tomu plynou v důstojném a lyrickém tempu.
– Boris Klepal, aktualne.cz

MICHAL DOČEKAL (1965) vystudoval režii na DAMU, poté absolvoval stáž na University of London, Queen Mary and Westfield College. V letech 1991–1994 byl režisérem Divadelního spolku Kašpar, v období 1994–2002 vytvářel jako režisér a umělecký šéf novou podobu pražského Divadla Komedie (Divadlo roku 1996, Cena Alfréda Radoka). Mezi roky 2002 a 2015 byl uměleckým šéfem Činohry Národního divadla, další dva roky jejím ředitelem. V roce 2011 byl zvolen členem řídícího výboru Unie evropských divadel (UTE), která aktuálně sdružuje 21 významných divadel napříč celou Evropou; od roku 2015 zastává funkci prezidenta této organizace. Pravidelně režíruje na zahraničních scénách (budapešťský Vígszínház, Maďarské státní divadlo v Kluži, bukurešťské Teatrul Bulandra, bratislavská Aréna, Slovenské národné divadlo). Jeho inscenace obdržely řadu ocenění a byly pozvány na mezinárodní festivaly, například Divadlo Plzeň, POSZT v Pécsi, Interferences v Kluži, Festival národních divadel ve Varšavě, MESS v Sarajevu, Festival Iberoamericano de Teatro v Bogotě ad. Od sezony 2018/19 je uměleckým šéfem Městských divadel pražských.

OPERA NÁRODNÍHO DIVADLA patří k Národnímu divadlu od samých začátků. Od roku 2012 působí pod hlavičkou Národního divadla opět dva operní soubory, Opera Národního divadla, jejíž představení můžete navštívit v historické budově Národního divadla a ve Stavovském divadle, a soubor Státní opery hrající ve stejnojmenné budově. Během divadelní sezony nabízí oba soubory dohromady přes 40 operních představení měsíčně s repertoárovou pestrostí od baroka po skladby současných skladatelů. Po řadu let spolupracuje opera Národního divadla s mnoha významnými hudebními a operními festivaly, nejen v České republice. Za všechny jmenujme spolupráci s Mezinárodním hudebním festivalem Pražské jaro, s Mezinárodním operním festivalem Smetanova Litomyšl, účast na festivalech mj. v Edinburku (1970), Lucernu (1978), Salcburku (2002), Wiesbadenu (2005), zahraniční vystoupení v italské Catanii (2005), ve španělské Valencii (2007), Kanárských ostrovech (2008), Kypru (20011) nebo pravidelná turné po Japonsku.

NEWSLETTER

Chcete být pravidelně informováni o dění na festivalu Divadlo?

Přihlašte se k odběru našeho zpravodaje

© Festival Divadlo 2019
Facebook
RSS