->cs

> Úvodní strana / Program

FUNDACJA CHÓR KOBIET / TEATR POLSKI

HYMNUS NA LÁSKU (Marta Górnicka)

Marta Górnicka

Originální koncept moderního scénického chóru, který v roce 2011 představila i na plzeňském festivalu režisérka Marta Górnicka, si za dobu své existence vybudoval celoevropské renomé – a poněkud komplikovaný vztah se současným polským establishmentem. Titul inscenace v sobě skrývá hořký sarkasmus: Górnicka totiž do svého sborového opusu, v němž tentokrát vystupují nejen ženy, ale i muži a příslušníci nejrůznějších menšin, zařadila autentické projevy současné, ve společnosti stále více se na povrch deroucí nenávisti. Mrazivý protest i strhující divadelní zážitek.

KONCEPCE, SCÉNÁŘ A REŽIE Marta Górnicka
DRAMATURGIE Agata Adamiecka
CHOREOGRAFIE Anna Godowska
SCÉNA Robert Rumas
HUDBA Teoniki Rożynek
KOSTÝMY Anna Maria Karczmarska
LOUTKY Konrad Czarkowski (Kony Puppets)
SVĚTELNÝ DESIGN Artur Sienicki
KOPRODUKCE The Chorus of Women Foundation, Polski Theatre in Poznań, Ringlokschuppen Ruhr, Maxim Gorki Theater Berlin
PARTNEŘI Goethe-Institut, Center for Contemporary Art Ujazdowski Castle
PROJEKT SPOLUFINANCOVALY The City of Warsaw, Kunststiftung NRW

OBSAZENÍ
Sylwia Achu, Pamela Adamik, Anna Andrzejewska, Maria Chleboś, Konrad Cichoń, Piotr Dąbrowski, Tymon Dąbrowski, Maciej Dużyński, Anna Gierczyńska, Paula Głowacka, Maria Haile, Wojciech Jaworski, Borys Jaźnicki, Katarzyna Jaźnicka, Ewa Konstanciak, Irena Lipczyńska, Kamila Michalska, Izabela Ostolska, Filip Piotr Rutkowski, Michał Sierosławski, Ewa Sołtysiak, Ewa Szumska, Krystyna Lama Szydłowska, Kornelia Trawkowska, Anastazja Żak

Premiéra 21. ledna 2017.

HYMNUS NA LÁSKU uzavírá triptych režisérky Marty Górnické inspirovaný Matkou Kuráží. Obraz orchestru hrajícího v koncentračních táborech, jakož i téma holocaustu, se staly východiskem pro dílo o nacionalistických tendencích šířících se Evropou a o uprchlické krizi. Režisérka o své inscenaci říká: „Hymnus na lásku pro orchestr, sbor vycpaných zvířat a další je představení o Evropě, která se snaží semknout své řady. Jeden národ za druhým vykřikuje: „Vraťte nám zpět naši vlast!“ A Poláci se k tomuto chóru dychtivě přidávají. Je to také představení o tom, jak rád každý národ zapomíná. A jak rozpoutaná zuřivost přivádí lidské časované bomby k výbuchu. A tak se opakuje historie. Jen pro nás bude tedy sbor zpívat Píseň zapomětlivého národa… 


V Hymnu na lásku jsem zkomponovala monstrózní ‚Národní zpěvník‘ z nejrůznějších verzí národní hymny, z pochodů, vlasteneckých písní, církevních hymnů a lidových písní – z našeho sdíleného hudebního repertoáru, tak dychtivě mixovaného našimi dnešními nacionalistickými rapery: ‚NASTAL DEN KRVE A SLÁVY!‘ “

Polská premiéra se konala v Teatru Polském v Poznańi, německá v Gorkého divadle v Berlíně v červnu 2017 a francouzská v listopadu 2018 v Théâtre des Celestines v Lyonu. Od té doby viděli představení diváci festivalů v Řecku, Rakousku, Německu, Itálii, Francii, Rusku a Švýcarsku. Hymnus na lásku získal na krakovském festivalu Božská komedie 2017 tři ceny – za hudbu, choreografii a scénografii a kostýmy.

Čeho si divák hned na začátku v Hymnu na lásku všimne, je důraz na rozdílnost a roůznorodost, jak se projevuje v sestavě členů chóru: vidíme lidi vysoké i malé, mladé i staré, dospělé i děti, různé rasy a dokonce lidi postižené. Sbor tak reprezentuje skutečnou výseč evropského (pokud ne přímo světového) společenství.
Účinkující skandují a vykřikují, často téměř vyplivují slogany, které v nedávných letech kontaminovaly tisk, televizi, billboardy a jiná veřejná média v Polsku… Občas slova z jeviště, jako třeba „Host do domu, Bůh do domu!“ připomínají polské tradice pohostinnosti, přátelství a otevřenosti k druhým, ale když se střetnou s nacionalistickými, xenofobními výroky a křečovitými výrazy tváře členů sboru, znějí hořce a sarkasticky.
V představení rozeznáváme polské vlastenecké písně jako „Pochoduj, Polsko“, deformované a drcené tichými, ale neodbytnými melodiemi, upomínajícími na církevní hymny a vánoční koledy. A – což je důležitější – do hudebního backgroundu představení prosakují velice dobře známé nápěvy z komunistické éry, a tak spojují současnou politickou praxi se známými způsoby komunistů.
Herci během produkce pochodují, seskupují se a přeskupují, vysmívají a křičí, a Górnicka jako dirigent od pulpitu, stojící mezi diváky, spouští všechny tyto mocné pohyby a halas, vyzdvihuje složité podtexty a odkazy a vytváří bohaté, emocionálně nabité představení. Mistrovskou orchestrací emocí, ironie a paradoxů, s použitím mocného, ale jednoduchého pohybu a zvuku vytváří nezapomenutelnou zvučící tapiserii naší současné lásky zbavené reality.
– Krystyna Lipińska Illakowicz, European Stages

MARTA GÓRNICKA Režisérka, zpěvačka, zakladatelka avantgardního souboru Sbor žen (Chór kobiet) a autorka libret. Absolvovala režijní obor na Divadelní akademii ve Varšavě. Studovala rovněž na Národní akademii divadelního umění v Krakově a absolvovala varšavskou Hudební školu Fryderyka Chopina. Od roku 2010 spolupracuje s Divadelním institutem ve Varšavě, zakládá Sbor žen a vytváří svou osobitou verzi sborového divadla. Její představení Tu Mówi Chór, Magnificat, RequiemMachine, Hymnus na lásku, (M)other Courage byla pozvána na více než čtyřiceti divadelních festivalech po celém světě, na tak prestižní události jako jsou Berliner Fesstwpiele, lyonský festival SENS INTERDITS, Theater Spektakel v Curychu, festivaly v Aténách a Epidauru, festival MESS v Sarajevu, kde Magnificat získal tři ocenění, atd. V roce 2011 se Chór kobiet představil i na Mezinárodním festivalu DIVADLO v Plzni. Górnicka vytvořila vlastní unikátní metodu herectví a hlasového tréninku, hledající přirozený hlasový projev. Byla lektorkou řady nejrůznějších hereckých dílen v Tokiu, Berlíně, Paříži, Aténách, Tel Avivu, Drážďanech, Nottinghamu a Kyjevě. V roce 2018 režírovala Górnicka v mnichovské Kammerspiele Jedem das seine. Ein Manifest a před Braniborskou branou v Berlíně představení Grundgesetz. Ein Chorisher Stresstest jako součást oslav výročí sjednocení Německa v produkci Maxim Gorki Theater.

FUNDACJA CHÓR KOBIET byla založena v roce 2015 a má svůj původ v divadelním projektu Marty Górnické, probíhajícím od roku 2009 v Divadelním institutu Zbigniewa Raszewského ve Varšavě. Chór kobiet chtěl znovuzískat ženy pro divadlo a vrátit divadlu SBOR, najít pro něj nový jazyk a novou formu jevištní přítomnosti. Jeho práci řídila myšlenka vytvořit postmoderní sborové divadlo – estetický, formální a ideový koncept divadla, které kombinuje sílu kolektivního těla/hlasu, které je důležitým zdrojem západního divadla, se soudobou kritikou jazyka jako mocenského nástroje.

NEWSLETTER

Chcete být pravidelně informováni o dění na festivalu Divadlo?

Přihlašte se k odběru našeho zpravodaje

© Festival Divadlo 2019
Facebook
RSS