->cs

> Úvodní strana / Program

SPOLEČNÝ PROJEKT DIVADELNÍHO SOUBORU ŠKOLA DRAMATICKÉHO UMĚNÍ A PRODUCENTA LEONIDA ROBERMANA

BEZ VĚNA (Podle A. N. Ostrovského)

Dmitrij Krymov

Neotřelé, téměř surrealistické zpracování Ostrovského předlohy, zapadající do řady provokativních Krymovových inscenací ruské klasiky (série Laboratoř Dmitrije Krymova podle děl ruských klasiků). Nemožnost být svobodný bez peněz ve světě peněz je v inscenaci podtržena groteskností a zdůrazněním absurdity situací i proměnlivostí stylů, které režisér střídá. Vše probíhá na pozadí permanentně běžícího televizního přenosu fotbalového utkání; herci během představení vstupují do paralelní reality na břeh řeky Volhy, přebývají v ní a vracejí se zpět na jeviště...

REŽIE Dmitrij Krymov
SCÉNOGRAFIE Anna Kostrikova
LIGHT DESIGN Ivan Vinogradov
BALETNÍ MISTR Anatolij Voinov

OBSAZENÍ Marija Smolnikova, Sergej Melkonjan, Konstantin Muchanov, Maxim Maminov, Jevgenij Starcev, Vadim Dubrovin a další

Premiéra...

BEZ VĚNA Hra je dnes považována za vrchol Ostrovského posledního tvůrčího období a hlavní hrdinka hry Larisa, spolu s Kateřinou z Bouře, za autorovu nejlepší ženskou postavu, dramatickou a rozporuplnou, pokoušející se o vzpouru proti světu, který ji obklopuje. Ostrovského Larisa je poslední dcera chudé šlechtické rodiny, hezká, skromná a rozumná, ale bez věna. Má si vzít movitého majitele lodní dopravy Paratova, který však přijde o majetek a volí sňatek s bohatou nevěstou. Larisa poté přijímá nabídku k sňatku ješitného, domýšlivého úředníčka Karandyševa, kterého nemiluje. Vyhlídka na život bez lásky ji děsí a zvažuje, jak z bezvýchodné situace uniknout.

Inscenace režiséra Dmitrije Krymovaje je součástí série s názvem Laboratoř Dmitrije Krymova podle děl ruských klasiků. Krymovovo Bez věna přináší neotřelé, téměř surrealistické pojetí předlohy, demonstrující schopnost režiséra pracovat s klasikou a transponovat ji do moderního jazyka. Za pomoci rychlých proměn stylu, zdůrazněním grotesknosti a absurdity situací se režisér dotýká věčných otázek lidského bytí, které jsou jeho hrdinové nuceni řešit. To vše na pozadí permanentně běžícího televizního přenosu fotbalového utkání. Nedílnou součástí děje a jeho paralelní realitou je filmová krajina na břehu Volhy, kam herci vstupují, přebývají v ní a vracejí se zpět na jeviště. Podle Dmitrije Krymova je tématem jeho inscenace nemožnost být svobodný ve světě peněz. „V centru dění je ruská Carmen, která ovšem není obklopena romantickými toreadory a vojáky porušujícími vojenské povinnosti, ale přísně hierarchickým a brutálním týmem byznysmenů s fiktivními, podivnými jmény (např. Mocius Parmjonovič a Charita Ignatěvna), což nám umožňuje dívat se na ně jako na postavy ruské černé komedie dell’arte a na Ostrovského jako zakladatele specifického žánru ruského dramatu,“ říká režisér.

CENY A OCENĚNÍ
2018 — Křišťálová Turandot v kategorii Nejlepší ženská role pro Mariju Smolnikovovou
2018 — Křišťálová Turandot v kategorii Nejlepší inscenace
2018 — Cena Mezinárodního festivalu Kontakt v polské Toruni

Dmitrij Krymov přenáší hru Ostrovského do naší doby a sobě vlastním způsobem tak naplňuje autorův pokyn: „děj se odehrává v současnosti”. (...) Soudobé reálie a postavy se stávají dalším materiálem pro inscenaci, každá postava a každá epizoda má svůj zřejmý předobraz, ale také svou vlastní břitkou, téměř loutkovou excentričnost. (...) Divadlo se do /Ostrovského/ hry začte, přihlédne k ní, přitom však vypráví vlastní příběh.
Krymov na scéně ukazuje deklasovaný tým. (...) Bohatí i chudí bez rozdílu tráví svůj život v kavárně v přístřešku u řeky, za zvuku legendárního fotbalového utkání Ruska s Nizozemskem z roku 2008, na očích všem ostatním. A žádný únik na druhý břeh řeky se nekoná. (...)
Maria Smolnikova v roli Larisy je hlavní smutný excentrik tohoto panoptika: nikoli potenciální luxusní vydržovaná žena, nýbrž ženská variace na knížete Myškina. Ostrovskij Larisu vyzbrojil přitažlivostí a touhou, které ji zničí, ačkoli zpočátku ji chrání. Larisa v podání Smolnikové není chráněna ničím, je směšná jako štěně, které se připletlo na večírek psích vrahů. Dívat se na ni je děsivé, ale nelze od ní odtrhnout oči. (...) V inscenaci Dmitrije Krymova nemá Larisa šanci nabrat výšku ve svém rozletu, a tak ani nemůže následovat pád z výšky. Paradoxně zde ale platí - ať už padáte odkudkoli, stejně to bude pád smrtelný.
– Olga Fedjanina, Kommersant

Krymov vykládá Ostrovského s ohromnou lehkostí, je to stále klasika, ale rozšířená a doplněná, ať už o kancelářské reálie, encyklopedický seznam hub, nebo příznačné tlachání. (...) A dochází k úžasné věci. Nehledě na všechny posměšky a celou tu klauniádu, příběh podle mě funguje přesně tak, jak si ho Ostrovskij představoval. (...) Do hry Bez věna se drze vmísil ještě další příběh, křupanský rusko-sovětsko-novoruský život.
– Vadim Rutkovskij, coolconnections.ru

S pomocí Ostrovského her vypráví režisér o ruském dnešku, o jeho provinčním životě. Alexandra Nikolajeviče /Ostrovského/ přetavuje do formátu nového dramatu.
– Olga Galachova, Nezavisimaja gazeta

DMITRIJ KRYMOV (1954) V roce 1976 Krymov ukončil studium na Moskevské umělecké škole Škola-studio MCHAT. Po absolvování MCHATu začal pracovat v Divadle na Malé Bronné, kde se jako scénograf podílel na inscenacích režiséra A. V. Efrose Othello (1976), Měsíc na vsi (1977), Don Juan pokračuje (1979), Léto a dým (1980), Vzpomínka (1981), Napoleon první a Ředitel divadla (1983). Jako divadelní výtvarník se podílel na více než stovce moskevských představení v Divadle Mossovětu, Divadle V. Majakovského, Divadle K. S. Stanislavského, Divadle N. V. Gogola, Divadle M. N. Jermolovové a dalších. Od roku 2002 je Dmitrij Krymov pedagogem na Ruské akademii divadelního umění GITIS, kde vyučuje scénografii. Jeho inscenace byly uvedeny na prestižních mezinárodních festivalech v Rakousku, Velké Británii, Německu, Gruzii či Polsku. Během posledních deseti let jeho inscenace získaly šestkrát v různých kategoriích cenu Zlatá maska. Laboratoř Dmitrije Krymova hostovala v Brazílii, USA, Velké Británii, Austrálii, Novém Zélandu, Finsku, Estonsku a dalších zemích. Krymov je držitelem ocenění Křišťálová Turandot a Ceny Stanislavského, cen z mezinárodních divadelních festivalů, včetně ceny BANK of Scotland Herald Angel Award z Mezinárodního festivalu v Edinburku. Krymovova inscenace Mu-mu podle I. S. Turgeněva, uvedená v Divadle národů, se stala podle hodnocení kritiků nejlepším představením roku 2018.

AGENTURA ART-PARTNER XXI V roce 1996 ji založil producent Leonid Roberman, který je dodnes jejím generálním ředitelem. Agentura uvedla více než 50 představení v režii Romana Kozaka, Konstantina Bogomolova, Niny Čusové, Romana Vikťuka, Vladimira Pankova a mnoha dalších. V různých obdobích se v těchto inscenacích představili známí ruští divadelní a filmoví herci, jako Valentin Gaft, Sergej Jurskij, Sergej Makoveckij, Ljubov Poliščuk, Taťjana Vasiljeva, Natalija Gundareva, Armen Džigarchanjan, Sergej Bezrukov, Marija Aronova, Alexandr Feklistov, Jelena Jakovleva, Natalija Těňakova, Igor Kostolevskij, Michail Filippov, Leonid Jarmolnik a mnoho dalších. Spolupráce s většinou z nich pokračuje dodnes. Art-Partner XXI uvádí své inscenace na předních moskevských divadelních scénách jako například Divadlo Mossovětu, Majakovského divadlo, Divadlo M. N. Jermolové, Divadelní uskupení herců Taganky, Puškinovo divadlo, Divadlo ruské písně, Divadlo Školy dramatického umění a další. Inscenace hostují na předních scénách jak v Rusku, tak v zahraničí.

NEWSLETTER

Chcete být pravidelně informováni o dění na festivalu Divadlo?

Přihlašte se k odběru našeho zpravodaje

© Festival Divadlo 2019
Facebook
RSS