->cs

> Úvodní strana / Program

DIVADLO UNGELT

SKLENĚNÝ STROP (David Hare)

Vít Vencl

REŽIE: Vít Vencl
PŘEKLAD: Jan Šotkovský
DRAMATURGIE: Pavel Ondruch
SCÉNA: Michal Syrový
KOSTÝMY: Dana Hávová

OBSAZENÍ:
Tatiana Vilhelmová, Jiří Langmajer, Vincent Navrátil / Vladimír Pokorný

Premiéra 19. prosince 2017

SKLENĚNÝ STROP

Nejslavnější komorní hra současného enfant terrible britského angažovaného divadla Davida Harea Skleněný strop (Skylight) z roku 1995 posbírala mnoho prestižních cen (např. Olivier Award pro nejlepší hru, několik Tony Award atd.) a s úspěchem se hrála po celém světě. David Hare v ní v organický celek propojil romantický milostný příběh s politickými tématy. V?textu, který důsledně ctí jednotu místa, času a děje ve vyrovnaném slovním souboji konfrontuje bohatého byznysmena s?učitelkou pracující v sociálně vyloučené lokalitě. Během jedné noci se postupně vyjevuje nejen jejich milostná minulost a neodbytný pocit viny, ale také nekompatibilita jejich světonázorů. A není vůbec jisté, jestli tak zásadní odlišnost dokáže láska překonat… Prostřednictvím precizně vystavěného dialogu a prostřednictvím postupně „ibsenovsky“ odhalované minulosti zkoumá Hare mechaniku morálních dilemat – dává tak postavám nejen psychologické hlubiny, ale také filozofické výšky v?kontextu současné dramatiky tolik výjimečné. 

Vilhelmová hraje Kyru neexaltovaně, zlidští i její plakátový projev a hlavně dává nahlédnout do její duše. Vnitřní pochody a proměny postavy dokáže výrazně ukázat i v situacích, kdy se takzvaně navenek nic neděje. Zkušeným partnerem je jí Jiří Langmajer, jehož Tom umí být přesvědčivý, i když Hare jeho argumenty oslabuje. Je ve svém projevu eruptivnější a s Vilhelmovou se dobře doplňuje.
– Jana Paterová, Divadelní noviny

Tatiana Vilhelmová obdařila Kyru nervní, citlivou duší a neustálým napětím, Jiří Langmajer se v Tomovi od sebestředného suveréna přehrává plynule do polohy racionálního, po odpuštění i po Kyře toužícího muže.
– Radmila Hrdinová, Právo

VÍT VENCL (1970) Absolvoval DAMU, obor činoherní režie. Ještě jako student nastoupil do Divadla za branou II coby inspicient a asistent režie Otomara Krejči. Následovaly režie v Karlových Varech, v Příbrami nebo v Mostě. Za všechny jmenujme: Molierova Lakomce, Dona Juana a Lékaře proti své vůli (všechny režie v Mostě), Cervantesovo Zázračné divadlo (Most), Goldoniho Poslední karnevalový večer v Benátkách (Most), Nestroyovu hru Rodina hledá velký byt (Most), Šamberkovu Palackého třídu (Most), Topolův Konec masopustu (Most), Gogolovu Ženitbu (Most). Vencl je považován za režiséra, který ctí dramatický text. Umělecky šéfoval libereckému divadlu (2006-2011), režíroval zde například inscenace: Carlo Goldoni - Vějíř (2007), Moliere – Zdravý nemocný (2007), Karel Čapek – Věc Makropulos (2008), Arthur Miller – Smrt obchodního cestujícího (2008), František Křelina – Bábel (2009), William Shakespeare – Sen noci svatojánské (2009), August Strindberg – Slečna Julie (2010), Agatha Christie – A pak už tam nezbyl ani jeden (2010), Henrik Ibsen – Divoká kachna (2011), William Shakespeare – Romeo a Julie (2011), Jean Claude Carriere – Konkurz (česká premiéra 2012), Edward Albee – Koza (2012).

DIVADLO UNGELT bylo slavnostně otevřeno 2. října 1995. Zakladatel, ředitel a majitel divadla Milan Hein od počátku koncipoval Ungelt – i vzhledem k?jeho malinkému sklepnímu prostoru pro necelou stovku diváků – jako divadlo stojící na hereckém umění, a v němž se hrají hry pro maximálně čtyři herce. Brzy po založení divadla oslovil ke spolupráci herečku Alenu Vránovou, která spolu s?režisérem Ladislavem Smočkem v přelomové inscenaci Bouřlivé jaro (za roli Gertrudy získala Alena Vránová Cenu Thálie) spoludefinovala herecký a režijní styl Ungeltu založený na detailně propracovaném hereckém projevu a důsledně přečteném dramatickém textu. Za skoro 23 let existence Ungeltu jeho herci čtyřikrát získali nejprestižnější české herecké ocenění: Cenu Thálie (kromě Aleny Vránové ještě Marta Kubišová, Vilma Cibulková a Richard Krajčo). V současné době Milan Hein spolu s uměleckým šéfem Pavlem Ondruchem do centra pozornosti stále staví herce, leč s vědomím, že bez dobrého dramatického textu nemůže být dobrého herce. Umělecký tandem Hein-Ondruch se zaměřuje především (avšak nejen) na anglosaskou dramatiku vycházející z klasické tradice dobře udělané hry. Ungelt se navíc zaměřuje především na texty, které u nás dosud nebyly uvedeny, a jejichž překlad často vzniká přímo na zakázku divadla (všechny novinky v sezóně 2018/2019 budou české premiéry).  

NEWSLETTER

Chcete být pravidelně informováni o dění na festivalu Divadlo?

Přihlašte se k odběru našeho zpravodaje

© Festival Divadlo 2018
Facebook
RSS