->cs

> Úvodní strana / Program

OPERA - NÁRODNÍ DIVADLO

PRAVIDLA SLUŠNÉHO CHOVÁNÍ V MODERNÍ SPOLEČNOSTI (Michal Nejtek)

Jiří Adámek

LIBRETO Jiří Adámek
HUDEBNÍ NASTUDOVÁNÍ: Pavel Šnajdr
DIRIGENT: Pavel Šnajdr
REŽIE: Jiří Adámek
DRAMATURGIE: Patricie Částková
SCÉNA: Ivana Kanhäuserová
KOSTÝMY: Adriana Černá
POHYBOVÁ SPOLUPRÁCE: Zuzana Sýkorová
ASISTENT REŽIE: Otakar Blaha
PŘEKLAD PŘEDLOHY Kateřina Neveu

OBSAZENÍ:
SOPRÁN Marta Reichelová
SOPRÁN Daniela Straková-Šedrlová
MEZZOSOPRÁN Jitka Klečanská
BAS Josef Škarka, j.h.
HEREC Petr Vančura, j.h.

Světová premiéra 15. září 2017 v divadle Reduta

PRAVIDLA SLUŠNÉHO CHOVÁNÍ V MODERNÍ SPOLEČNOSTI Vztahům vládnou pravidla! Narodit se není komplikované. Zemřít je jednoduché. Žít mezi těmito dvěma událostmi není nutně nemožné. Prostě stačí přizpůsobit se pravidlům a akceptovat jejich doporučení.

Francouzský dramatik Jean-Luc Lagarce zpracoval v roce 1994 manuál správného chování z přelomu 19. a 20. století. Hru pojal jako jeden velký výstup, v němž herečka květnatě vysvětluje a komentuje seznam pravidel chování v základních životních situacích – nekonečné množství položek, jejichž absurdita a komičnost záhy vyplyne na povrch. Je to neobvyklý divadelní útvar, který nenápadně spojuje vážnou úvahu o smyslu lidské existence s tím, jak si ji člověk upravil, aby ji snesl. Lagarceho hra se stala východiskem pro novou operu dvojice renomovaných umělců mladé generace, skladatele Michala Nejtka a režiséra Jiřího Adámka, která vznikla přímo pro soubor Janáčkovy opery NdB. Na „bunuelovsky“ pojaté absurdní slavnostní hostině chór čtyř pěvců – odvěkých strážců tradic a noblesy – provede diváky životem od narození až po smrt skrze pravidla společenského chování.

Adámek nenechává pěvce nic vnějškově vyhrávat, žádné přibližné pohyby a gesta „ze života“, jak je známe z operních jevišť. Postavy staví do umělých seskupení a nechává je civilně, ovšem cíleně jednat. Vlastně v principu stejně jako své mluvce v Boca Loca Lab. Jen drobná gesta, přísně kontrolované zdrženlivé pohyby. Obdivuhodně zkázněný minimalistický projev pěvecké čtveřice Marty Reichelové, Daniely Strakové-Šedrlové, Jitky Klečanské a Josefa Škarky je základem jevištní kompozice, aktéři přitom mají dost prostoru pro perfektní intonování a frázování partů, pro přesné sezpívání ansámblů. Není to interpretačně vůbec jednoduché. Ani pro orchestr, ale Pavel Šnajdr nastudoval půldruhahodinové dílo precizně.
– Josef Herman, Divadelní noviny

Na jevišti zůstává nepořádek, který za sebou každý z nás zanechá. Končí hudba i lidský život: člověk je smrtelný, pravidla živá.
– Boris Klepal, Hospodářské noviny

JIŘÍ ADÁMEK (1977) Vystudoval režii na pražské DAMU, kde nyní působí jako pedagog. Vyvinul originální typ sonického divadla, ve kterém je největší důraz na hlasový projev a prokomponování hlasů. Ve scénářích a libretech využívá hru s rozkládáním slov na slabiky a zvuky, s rytmizací řeči či s imaginárním jazykem.
Svůj specifický přístup rozvíjí především s divadelní skupinou Boca Loca Lab, kterou založil v roce 2007. S ní vytvořil autorské projekty Tiká tiká politika (2006, ocenění Music Theatre now! v Německu a festivalu Kontakt v Polsku), Evropané (2008, ocenění festivalu Mess v Bosně a Hercegovině), Požár 1911 (2011), Řekni něco (2013), Čtyři tři dva jedna (2014) či operu Bludiště seznamů (2016). Pravidelně režíruje také v pražském divadle Minor. Na Nové scéně Národního divadla vytvořil scénickou koláž z porevolučních let Po sametu (2014) a politicko-společenskou inscenaci Nová Atlantida (2018). Zvukové kompozice vytváří i pro Český rozhlas (Tiká tiká politika v rozhlasové verzi, Manželské minutky ad.). O propojení divadelní tvorby s hudebními a kompozičními principy píše i teoreticky, především ve studii Théâtre musical/divadlo poutané hudbou (NAMU, 2011) a v řadě článků pro Svět a divadlo, jehož byl několik let redaktorem.

MICHAL NEJTEK (1977) Narodil se v Litoměřicích, absolvoval Konzervatoř v Teplicích (klavír) a Hudební fakultu AMU v Praze (skladba). Píše symfonickou i komorní hudbu, věnuje se scénickým projektům (např. Lamenti). Obdržel objednávky na nové kompozice od festivalů Donaueschinger Musiktage, Varšavský podzim a Klangspuren. Spolupracuje se skupinou The Plastic People Of The Universe (Obešel já polí pět, Pašije, Vlaková opera). Hraje na klavír a klávesové nástroje v souborech AGON, Face Of The Bass a David Koller Band. Věnuje se i hudbě pro divadlo (Arnošt Goldflam, Jiří Ornest, Jana Svobodová atd.). Má rád jazz, alternativní hudbu i klasiku, vše originální, pravdivé a silné. Učil na Konzervatoři v Teplicích (hudební teorie, korepetice) a nyní učí na VOŠ Jaroslava Ježka dějiny jazzu. Občas píše recenze do časopisu Harmonie. Skládání a hraní hudby považuje za něco na způsob dobrodružné procházky džunglí a proto ho to baví.

NÁRODNÍ DIVADLO BRNO zahájilo svou činnost roku 1884, od téhož roku se datuje i činnost jeho operního souboru. V současné době, pod vedením ředitele Martina Glasera, uměleckého šéfa Jiřího Heřmana a šéfdirigenta Marko Ivanoviće, se operní soubor zaměřuje s výraznými výsledky vedle klasického repertoáru i na soudobou tvorbu (např. Thomas Ades: Powder Her Face), Pravidla slušného chování v moderní společnosti byla napsána přímo na objednávku divadla. Vedle toho pořádá divadlo významný mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno.

NEWSLETTER

Chcete být pravidelně informováni o dění na festivalu Divadlo?

Přihlašte se k odběru našeho zpravodaje

© Festival Divadlo 2018
Facebook
RSS