->cs

> Úvodní strana / Program

MĚSTSKÉ DIVADLO BRNO

MRTVÉ DUŠE (Nikolaj Vasiljevič Gogol)

Hana Burešová

Režie: Hana Burešová
Překlad, adaptace: Hana Burešová, Štěpán Otčenášek
Dramaturgie: Štěpán Otčenášek
Dramaturgická spolupráce: Jiří Záviš
Asistent režie: Michal Isteník
Scéna: Tomáš Rusín
Kostýmy: Zuzana Štefunková-Rusínová
Hudba: Petr Hromádka

Osoby a obsazení: 
Čičikov: Michal Isteník
Nozdrev: Petr Štěpán
Gubernátor: Viktor Skála
Líbeznický: Alan Novotný
Psovský: Zdeněk Junák
Plesnivec, Zdravotní inspektor: Patrik Bořecký
Policejní ředitel: Josef Jurásek
Poštmistr: Zdeněk Bureš
Prokurátor: Miloslav Čížek
Selifan: Jaroslav Matějka
Shánělka, Mnich: Jan Mazák
Policejní kapitán: Michal Nevěčný (hostující herec)
Porfirij, policajt: Jaroslav Záděra (hostující herec)
Poštmistrová, Mavra: Lenka Janíková
Prokurátorka, Psovská: Jana Musilová
Líbeznická, Zdr. Inspektorová: Eva Ventrubová
Gubernátorová: Lenka Bartolšicová
Gubernátorova dcera, Fetinja: Eliška Skálová
Policajt: Pavel Záruba

Premiéra: 20. září 2014
Délka představení: 2 hodiny a 10 minut

Mrtvé duše - Příběh Gogolova groteskně realistického románu je založen na anekdotě a mystifikaci. Jde o dobrodružnou pouť zchudlého šlechtice Čičikova, který si usmyslel zbohatnout nákupem zemřelých nevolníků, z nichž statkáři museli do příštího sčítání lidu platit daně. Na tyto „mrtvé duše“ chce Čičikov získat dotaci či půjčku na půdu od státu. Jeho cesta po statkářích odhaluje pitoreskní ruskou společnost své doby stejně jako pestrobarevnou galerii výrazných lidských typů se všemi jejich směšně zápornými stránkami. Gogol byl břitkým kritikem panujícího systému a ve svém díle nesmiřitelně odsuzoval nevolnictví, lidskou bídu, utrpení a zoufalství; napadal tupost, ziskuchtivost, lakotu, korupci a sobeckou bezohlednost. Michal Isteník získal za roli Čičikova Cenu Thálie 2014 v oboru Činohra. 

Myšlenkově varovná a jevištně nápaditá antiiluzivní inscenace staví na výrazné stylizaci a zgroteskňující nadsázce.
Vít Závodský, Týdeník Rozhlas

Herecky neselhávajícímu Michalu Isteníkovi postava úlisně vypočítavého Čičikova dokonale sedí, ale také všichni ostatní se suverénní profesionalitou dokazují, že mají-li ve svých rolích o čem hrát, i malé úlohy včetně společné souhry se můžou stát divadelním zážitkem.
Jana Soukupová, MF Dnes

Burešové inscenace je plejádou skvělých hereckých výkonů i ukázkou umné spolupráce všech ostatních složek: scénografie, kostýmů i hudby Petra Hromádky. Tomáš Rusín zcela v naznačeném pojetí společenského cirkusu na jeviště postavil šest černých pohyblivých zástěn, které vytváří občas iluzi nevyzpytatelného labyrintu, varieté či zrcadlové síně. Burešová používá minimum mobiliáře, o to více na jevišti mluví kostýmy Zuzany Štefunkové-Rusínové, která kupříkladu do extrému zveličila dámské paruky, ale i poprsí ukazované honorace.
Luboš Mareček, echo24.cz

Hana Burešová (1959) - Absolvovala činoherní režii na pražské DAMU, pod značkou DDT (Družstvo divadelní tvorby) realizovala se svým manželem Štěpánem Otčenáškem, který je jejím stálým dramaturgem, své první inscenace v pražském Klubu v Řeznické. Od roku 1988 do roku 1992 byla v angažmá ve Středočeském divadle Kladno - Mladá Boleslav a následně v pražském Divadle Labyrint. Od roku 1996 je společně s dramaturgem Štěpánem Otčenáškem a s režisérem Janem Bornou uměleckou vedoucí Divadla v Dlouhé. Učí na Divadelní fakultě pražské AMU. Pro režijní tvorbu Hany Burešové je příznačná široká žánrová a stylová pestrost. Její divadelně invenční režie se vyznačují velkým citem pro styl, schopností sdělit obsah hry nezaměnitelnou formou, jež přísně vychází z poetiky předlohy. Dosud nastudovala přes šest desítek divadelních inscenací, třikrát získala Cenu Alfréda Radoka za nejlepší inscenaci roku (Don Juan a Faust - 1993, Smrt Pavla I. - 2008, Polední úděl - 2012). 

MĚSTSKÉ DIVADLO BRNO – Divadlo zahájilo svou činnost bezprostředně po druhé světové válce jako Svobodné divadlo. Název divadla se pak opakovaně měnil, dlouho existovalo pod názvem Divadlo bratří Mrštíků, po roce 1989 pak bylo přejmenováno na Městské divadlo Brno. V čele divadla stojí od roku 1993 Stanislav Moša. Za jeho působení divadlo zmodernizovalo svou činoherní scénu a v roce 2004 otevřelo novou hudební scénu. Ve dvou divadelních domech tak působí celkem tři divadelní soubory, které však spolupracují ve všech divadelních žánrech. I když je hlavní důraz položen na muzikálovou produkci, činoherní scéna pravidelně uvádí klasická dramata, současné populární hry a divácky oblíbené komedie. Divadlo se pyšní řadou ocenění, Cenu Thálie získalo 12 umělců této scény. 

NEWSLETTER

Chcete být pravidelně informováni o dění na festivalu Divadlo?

Přihlašte se k odběru našeho zpravodaje

© Festival Divadlo 2019
Facebook
RSS